Basketbalový klub NH Ostrava začíná svou 71. sezonu v nejvyšší soutěži. Během let „enháčkem“ prošla řada slavných jmen, ať už mezi trenéry či hráči, kteří se stali ikonami klubu. Mezi ty, jež se zapsali do jeho historie a jsou s ním desítky let spjatí, je však i člověk, který basket nikdy nehrál…
Pětasedmdesátiletý Miroslav Pytel, rodák z Hrušova, začínal v NH Ostrava s fotbalem a vydržel u něj do třicítky. Po letech se potkal s Jaroslavem Prokšem, se svým někdejším kantorem z učiliště, který v té době trénoval basketbalové mládežnické týmy v NH Ostrava. A v roce 1979 mu nabídl post vedoucího dorosteneckých družstev, který Mirek zastával deset let. Protože Nová huť byla známá tím, že vychovala řadu talentů, jejich cestu za úspěchy bedlivě sledoval. A radoval se z například z mistrovských titulů mladších i starších dorostenců.
O basketu už toho věděl hodně, tak není divu, když klub hledal hlasatele, řekl, že pomůže. I proto, že jako kluka ho to bavilo a první zkušenosti získával ve školním rozhlase. A jeho hlas je z mikrofonu v hale Tatran slyšet už pětatřicet let. „To už je hodně dlouho, chtěl jsem s tím letos skončit, ale nechal jsem se ještě přemluvit. Moc mě to pořád baví. U stolku hlasatele jsem byl už při více než 500 utkáních, nejen ligových, ale i mezistátních, na přeborech republiky v mládežnických kategoriích atd. Spočítal jsem si, že u mikrofonu jsem strávil jeden rok života. Ale poznal jsem stovky hráčů, trenérů, spoustu vynikající osobnosti, s nimiž jsme dodnes kamarádi. A máme nač vzpomínat. V paměti budu mít stále 80. léta, v nichž Nová huť patřila mezi špičku československého mužského basketbalu, reprezentovala v Koračově poháru, Poháru vítězů pohárů-PVP. Kluci vytvořili ohromnou partu, která spolu byla deset let, trávili společně volné chvíle i mimo basket. Jezdili jsme na ryby, s rodinami na dovolené, hrávali fotbalové turnaje.“
Basketem žije Mirek pořád, když neprobíhá sezona, pročítá si své pečlivě psané deníky, v nich je popsána historie do všech podrobností. Se všemi výsledky, body, zajímavostmi. Jako například příběh, kdy se opozdil začátek ligového klání o půlhodinu. V ročníku 1989/90 se objevili v kádru cizinci. Američan Freeman a Litevec Venclovas. Americký rozehrávač v Ostravě působil i jako kazatel, víkendová dopolední mše v Přívoze nešla odložit, tak počkala liga.
Při otázce, si z novohuťácké basketbalové rodiny nejvíce váží, jen zakroutí hlavou. „To by byl hodně dlouhý výčet a nechtěl bych na nikoho zapomenout. Ale kdyby se jako na hokeji vyvěšovaly dresy se jmény, určitě by tam neměla chybět jména Vladimír Kroutilík, Jan Kozák, Zdeněk Hummel, Zdeněk Böhm nebo Ladislav Kudela st. A když už jsem zabrousil do historie, Milan Wrobel, jedna z opor družstva v 60. a 70. letech, slaví 18. září 88 let a je nejstarším žijícím basketbalistou klubu. Milane, pevné zdraví a ať ti dělá novohuťácký basket jen radost!“
zdroj: Moravskoslezský deník
