V Ostravě se postupně rozkoukává, v týmu oceňuje spojení mladých hráčů se zkušenými a pod Adamem Cholevou cítí důvěru. Andre Screen v rozhovoru prozradil, co ho přivedlo do NH, na které angažmá vzpomíná nejraději i kam by chtěl svou kariéru posunout. Řeč přišla také na předzápasovou hudbu, baseball a jeho basketbalové vzory.
André, jak se ti zatím líbí život v Ostravě a působení v NH?
Život v Ostravě si užívám. Je hodně odlišný od Kapfenbergu a ještě víc od Ameriky. Postupně se tu rozkoukávám a každý den se učím něco nového. Také své působení v klubu zatím hodnotím pozitivně. Je to trochu jiné, než na co jsem zvyklý, ale má to své osobité kouzlo.
Jak se tvůj příchod do Ostravy vlastně zrodil? Co tě přesvědčilo, že je NH správnou volbou?
Klub se spojil s mým agentem a domluvili se. Považoval jsem to za dobré rozhodnutí, protože mi nabízelo možnost ukázat své schopnosti a dál rozvíjet svou hru.
Jaké je hrát pod mladým trenérem Adamem Cholevou?
Pod Adamem mě baví hrát a dobře si rozumíme. Je to trenér, který rozumí hráčům a hodně nám důvěřuje. Jeho styl je osobitý a vyhovuje mi. Přináší to i určité výzvy, ale každý den tvrdě pracujeme a zlepšujeme se.
Co říkáš na složení týmu?
Náš tým se mi moc líbí. Máme skvělou kombinaci mladších kluků a zkušených hráčů. Od těch zkušenějších jsem se hodně naučil a zároveň jsem mohl pomoci mladším a něco jim předat. Doufám, že se budu dál učit a současně sdílet své zkušenosti s ostatními. Myslím, že máme velmi kvalitní střelbu a že je tým výborně poskládaný. Jsem moc rád, že do něj patřím.
Před příchodem do NH jsi hrál za rakouský Kapfenberg Bulls. Jak na minulou sezonu vzpomínáš?
Nejvíc jsem si užíval spoluhráče, především Američany v našem týmu, a také vztah s trenérem Klymem Artamonovem. Myslím, že je to skvělý trenér a čeká ho výborná trenérská kariéra.
Jakou roli jsi v tamním týmu zastával?
Řekl bych, že jsem byl dominantním hráčem pod košem. Hrál jsem na vysoké úrovni v obraně i při zakončování.
Můžeš už porovnat rakouskou a českou ligu?
Obě soutěže jsou si podobné, ale nejlepší české týmy jsou kvalitnější než ty nejlepší rakouské. Česká liga je také fyzičtější. Celkově je to kvalitní soutěž, zatím mě v ní ale nic vyloženě neohromilo ani nepřekvapilo.
Chybí ti něco z života v Rakousku?
Z Rakouska mi toho moc nechybí. Chybí mi auto a také podnik s burgery vedle mého bytu, kam jsem často chodil. Dále možnost objednávat přes Amazon, kterou jsem tam měl, a služba na rozvoz jídla, kterou jsem využíval.
Vraťme se na začátek tvé basketbalové cesty. Co tě k tomuto sportu přivedlo?
Basketbal si mě tak trochu vybral kvůli mé výšce. Když jsem byl mladší, vyzkoušel jsem snad všechny sporty, ale basketbal mi sedl nejvíc. Pro profesionální kariéru jsem se rozhodl, protože jsem cítil, že jsem v téhle hře ještě nevyčerpal všechny své možnosti.
Lákala tě i profesionální kariéra v jiném sportu?
Přál bych si hrát profesionálně baseball. Opravdu mi jde, jen jsem s ním začal příliš pozdě.
Na které ze svých dosavadních působišť vzpomínáš nejraději?
Nejvíc jsem si užíval hraní za Butler. Univerzitní basketbal se nedá s ničím srovnat. A zvlášť basketbal v konferenci Big East. Do toho, Bulldogs!
Jak tvou kariéru prožívá rodina?
Jsou rádi, že hraju basketbal, a podporují mě na každém kroku.
Na hřišti jsi výrazný při doskakování i blokování střel. Stojí za tím speciální trénink, nebo hlavně cit pro hru?
Basketbal hraju už hodně dlouho a mám pro hru dobrý cit.
A co ti osobně udělá největší radost: doskok, blok, nebo povedená útočná akce?
Největší radost mi udělá pěkná útočná akce.
Měřil sis někdy výskok?
Když jsem si ho měřil naposledy, bylo to kolem 76 centimetrů.
Znáš svá osobní maxima z jednotlivých zápasů? A jakou váhu pro tebe statistiky mají?
Myslím, že moje maxima jsou 26 bodů, 15 doskoků, čtyři nebo pět bloků a čtyři asistence. Ale neberte mě za slovo, možná se pletu. Statistiky jsou fajn, ale nejdůležitější je pro mě vítězství.
Jak se připravuješ na soupeře? Sleduješ jejich zápasy i sám?
Většinou nechávám skauting na trenérech.
Patří k tvé předzápasové přípravě také hudba?
Ano, mám několik playlistů. Nejčastěji ale sáhnu po vlastním playlistu skladeb Bennyho The Butchera. Kdo ví, ten ví.
Kam bys chtěl svou kariéru posunout?
Chci dojít tak daleko, kam mě basketbal zavede. Určitě bych si jednou chtěl zahrát Euroligu a před koncem kariéry také NBA. Co se týče evropských klubů, zatím nemám žádný konkrétní vysněný. Vím ale, že Noro má rád Žalgiris, a myslím, že by bylo skvělé za něj hrát. Atmosféra v jeho hale je elektrizující.
Kdyby sis mohl vybrat tým NBA, který by to byl?
Celtics nebo Pacers. Mým oblíbeným týmem jsou Celtics.
A kdo je tvým oblíbeným hráčem a basketbalovým vzorem?
Mezi současnými hráči nemám jednoho konkrétního oblíbence. Kdybych měl vybírat z celé historie, bylo by to těžké, ale zvolil bych Carmela Anthonyho. Na jeho hru je radost se dívat. Mým basketbalovým vzorem je ale můj středoškolský trenér Mike Jones.
