Ahoj Same! V prvé řadě vítej v Ostravě a v klubu NH OSTRAVA. Ve středu si dostal větší porci minut a možnost ukázat, v čem je tvá síla. Jaké jsou tvé pocity z nového týmu a spoluhráčů?
Opravdu se mi líbí poznávat svůj nový tým. Myslím, že máme velmi talentované hráče. Teď, když máme kompletní soupisku, si myslím, že vyhrajeme mnohem víc zápasů. Všichni v týmu byli během mých prvních pár dní velmi milí a přátelští.
Ukázal si sílu v podkošovém území a zároveň, že dokážeš bodovat. Je tedy fyzická hra aspektem, kterým se chceš prezentovat?
Fyzická hra je rozhodně velkou součástí mého stylu. Je to něco, co se snažím přijmout, neutíkám před fyzickými souboji – naopak se na ně těším.
Prozradíš nám, jak se tvůj přestup do Ostravy udál?
Můj přestup (konkrétně zde, do Ostravy) se uskutečnil později, než bych chtěl, vinou zranění z konce sezóny na univerzitě. Po pár měsících rehabilitace jsem znovu začal tvrdě trénovat. Pak se můj agent dostal do kontaktu s trenérem Cholevou, který projevil zájem o mé působení zde. Po rozhovoru s Adamem o mé případné roli a informacích o klubu jsem byl vlastně rozhodnut. Cítil jsem, že bych sem dobře zapadl a mohl týmu pomoci vyhrávat zápasy.
Tradiční otázka pro všechny zahraniční hráče nesmí chybět. Jsi zde sice krátce, ale jak se ti líbí Ostrava jako město? Stihl jsi už navštívit nějaká místa?
Jsem tu teprve pět dní, takže jsem zatím neměl moc příležitostí vidět celé město. Ale z toho, co jsem zatím viděl, se mi tu opravdu líbí a myslím si, že je to velmi příjemné místo k životu. Lidé jsou tu velmi přátelští a máme skvělé fanoušky a podporovatele našeho týmu!
Předtím si působil na univerzitě. V čem je česká nejvyšší soutěž jiná?
Česká liga je mnohem fyzičtější než univerzitní úroveň. Je to velmi precizní soutěž – všichni hráči jsou na špičkové úrovni a dělají správná rozhodnutí. Odehrál jsem zatím jen dva zápasy, ale myslím, že je to opravdu kvalitní liga.
Letos jsi navštívil sedmé finále NBA. Jsi fanouškem Oklahomy? Popiš nám své dojmy z této velké události. Určitě to bylo něco neuvěřitelného.
Jsem velkým fanouškem OKC Thunder, vyrůstal jsem v Oklahomě, takže vidět je vyhrát titul NBA v sedmém zápase na domácí palubovce bylo neuvěřitelné. Nikdy jsem nebyl v aréně, kde by byl takový hluk. Fanoušci křičeli a fandili celý zápas. Určitě veliký zážitek v mém životě.
Máme zde i pár otázek od fanoušků. Jeden fanoušek se ptá, zda přes léto, když je možnost upřednostňuješ trénink venku?
Rád trénuju venku, kdykoli můžu. Ale v Oklahomě v létě bývá běžně kolem 110 °F (asi 43 °C), takže je moc horko na to, aby se dalo kvalitně trénovat. Jakmile ale slunce zapadne a trochu se ochladí, tréninky venku si opravdu užívám.
A co tvá zkušenost se street basketbalem? Chodil si jako malý kluk nebo chodíváš na venkovní hřiště hrát?
Moje úplně první vzpomínky na basketbal jsou ty, kdy jsem hrál s dvěmi a staršími bratry na našem venkovním hřišti na příjezdové cestě. Celé moje dětství jsme tam hrávali téměř každý večer, jakmile jsme měli hotové úkoly do školy. Takže ano, jako malý jsem samozřejmě hrával i venku. A rád si zahraji i teď, ale ne dnes… začíná tady být opravdu zima. (dodává s úsměvem)
Do týmu si přišel na pozici, kde tvým konkurentem je Dominik Heinzl. Vycházíte spolu, hecujete se?
S Domem (Dominikem Heinzlem) vycházíme velmi dobře, stal se mi skvělým kamarádem během krátké doby, co jsem tady. Pomohl mi naučit se všechny herní systémy a je pro mě výborným mentorem. Dom vždy nechá na hřišti 100 %, a to je něco, čeho si na něm opravdu vážím. V tréninku se navzájem posouváme – přesně o tom je týmová práce. Myslím, že spolu s Domem můžeme tvořit velmi efektivní duo pro náš klub a že se od něj můžu hodně naučit. Jsem opravdu vděčný, že ho mám v týmu!
