Léto rozhodně nebylo ve znamení odpočinku. Reprezentační povinnosti u české U16, mistrovství Evropy, příprava hráčů NH Ostrava a k tomu také rodina a stěhování. Kondiční trenér Vojta Štainer týmu má za sebou pořádně hektické období. V rozhovoru se ohlíží za působením u reprezentace U16, která dokázala udržet elitní A-divizi, přibližuje specifika práce s mladými hráči a prozrazuje také, v jakém stavu našel tým NH po návratu do Ostravy.
Jaké pro tebe bylo letošní léto? Zbyl vůbec nějaký čas na odpočinek, nebo se neslo hlavně ve znamení reprezentace U16?
Jedním slovem hektické. Doma máme půlročního syna, pětiletou dceru a stěhovali jsme se do jiného bydliště v Ostravě. Do toho mi začaly reprezentační povinnosti, což znamenalo většinu času mimo domov, a od srpna začala příprava NHčka.
Musím ale říct, že když se daří, jsou to povinnosti příjemné. Hlavní cíle jsme splnili, přípravu jsme zakončili s jedinou porážkou a hráči NH přišli až na výjimky relativně dobře připravení.
Jak vypadal program reprezentace U16 a co všechno bylo z pohledu kondičního trenéra potřeba během přípravy zvládnout?
Program reprezentace je pro náš realizační tým už poměrně stabilní. Hlavní trenér František Rón, asistent trenéra Robin Foniok a já působíme společně téměř od začátku fungování tohoto realizačního týmu, což už bude více než šest let.
Program se v průběhu let měnil, ale musím říct, že teď už jde o dobře vypracovaný koncept, o kterém jsme přesvědčeni, že může pro hráče fungovat. Utvrdil nás v tom loňský postup do A-divize U16 i letošní udržení.
Obecně hráči absolvují vstupní kemp, jehož součástí je kondiční testování, zopakování herních principů z průběhu roku, kdy s hráči jezdíme na turnaje a absolvujeme kempy, a také nastavení individuální kondiční přípravy. Ta trvá deset dní a hráči během ní absolvují sedm intenzivních kondičních jednotek, ze kterých mi posílají každodenní reporty.
Poté následuje další kemp s kontrolním testováním a začíná kolotoč turnajů a tréninků. Většinou jsme pět dní někde na výjezdu a následně dostanou hráči dva dny volna na regeneraci.
Pro kondičního trenéra je zásadní ztotožnit se s konceptem, který chce hlavní trenér, potažmo federace, prosazovat, a podle toho nastavit tréninky. Já osobně jsem si jako dva hlavní prvky z kondičního hlediska vytyčil up-tempo hru, zjednodušeně běhavý basketbal, a agresivitu, tedy přijímání i rozdávání kontaktů. Podle toho jsem ladil celý proces. Mezi další povinnosti kondičního trenéra patří kondiční testování hráčů, monitoring zatížení, který realizujeme prostřednictvím softwaru XPS, a společně s fyzioterapeutkou také nastavování stravovacího a suplementačního plánu.
V čem je kondiční příprava šestnáctiletých reprezentantů specifická oproti práci s dospělými hráči?
Hodně zjednodušeně – dávkování tréninků je jiné, obsahově jsou si podobné, ale komunikačně je to úplně něco jiného.
Já osobně k mladým hráčům přistupuji více vojenským způsobem. Mimo kurt jsem s nimi kamarád, ale na kurtu je to vzhledem k tomu, že nemáme mnoho času, vojna. Zároveň vnímám, že pokud chce trenér od mladých hráčů běhavost a agresivitu, musí na ně vytvářet téměř permanentní tlak.
My prostě v naší malé, ne příliš basketbalové zemi nemáme příliš na výběr. Pro basketbal pět na pět často nemáme takové předpoklady a musíme se živit útočným doskokem a rychlostí v přechodové fázi.
U dospělých v A-týmu se hledají poziční hráči do basketbalu pět na pět, takže koncept je nastavený jinak. Věkové rozdíly mezi hráči jsou navíc značné, takže rozdíl je především v zatížitelnosti jednotlivých hráčů.
Osobně se snažím zkušeným hráčům do jejich návyků příliš nezasahovat. Pokud chtějí, snažím se jim pomoci, ale nevnucuji jim všechny svoje věci. U mladých se naopak snažím řešit to, co jim nejde nebo v čem pokulhávají, pokud se samozřejmě jedná o kondiční problémy. Občas může hráč vypadat kondičně velmi dobře, ale když se ve hře špatně rozhoduje, tak s tím jako kondiční trenér nic moc neudělám. Obecně platí, že čím mladší hráč, tím jsem striktnější.
S jakými cíli vstupoval letošní výběr U16 do reprezentačního programu?
Cíl byl jasný – udržet A-divizi pro další rok. Může to znít jako malý cíl, ale když řeknu, že česká U16 hrála A-divizi naposledy před 15 lety, kdy v této kategorii byli Peterka, Kouřil či Škranc, a od té doby nic, tak to pro nás byla velká výzva. Další rok nás čeká to stejné a musím říct, že motivace je velká. Rád bych totiž našel údaj, kdy se české U16 podařilo A-divizi udržet více než jednu sezónu po sobě.
Jak hodnotíš výsledky a celkové vystoupení české U16?
Z hlediska výsledků jde o úspěch. Z hlediska vystoupení to bylo nahoru dolů. Důležité zápasy jsme ale úspěšně načasovali a zvítězili v nich. Myslím, že náš herní projev byl dobrý. Běhali jsme, rvali jsme se. Bohužel byly i zápasy, kdy forma nebyla ideální. Hodně je to dáno právě naším stylem hry. Běhavý basketbal je velmi těžké udržet po celý turnaj. Zároveň platí, že pokud dojde k absenci některého z našich klíčových hráčů, jsme trochu bezzubí. Udržet kvalitní rotaci je pro nás bohužel velmi těžké.
Co ti osobně angažmá u reprezentace dalo? Odnášíš si něco, co můžeš využít také při práci v NH?
Reprezentace mi dává především motivaci pokračovat dál. Pokud se něco takového povede, člověk se vrací motivovaný a připravený posouvat věci dopředu. Jak jsem říkal, z tréninkového hlediska je velmi těžké něco konkrétního přenášet do mužské kategorie. Kdybych měl ale něco vypíchnout, tak asi pocit, že i když jste podceňovaní, dá se uspět. Musí však realizační tým držet pospolu, hráčský kádr vám musí věřit a plnit pokyny trenérů. Samozřejmě je podstatná také chemie v kabině.
Zatímco jsi působil u reprezentace, NH už zahájilo přípravu. Jak v této době probíhalo tvoje propojení s naším týmem?
Hráči měli nastavené programy na týden a půl, kdy jsem byl na mistrovství Evropy. Všechno se neslo především v duchu dobrého startu do přípravy. Ve fitku se dělaly základy pohybu a z hlediska atletiky absolvovali hráči delší běžecké úseky.
Spolu s Lukášem Palyzou, se kterým jsem trávil reprezentační léto, jsme se intenzivně připravovali na mistrovství Evropy a následně jsme společně se zahraničními posilami dorazili do ostré přípravy. Během mistrovství Evropy jsem byl s trenéry v kontaktu a snažil se být nápomocný, pokud si například nebyli jistí skladbou tréninků.
Byl jsi v kontaktu s trenéry a měl přehled o tom, jak hráči zvládají první část přípravy?
Musím říct, že trenéři byli se začátkem přípravy poměrně spokojeni. Sešla se tam parta kluků, kteří na sobě od začátku chtěli pracovat, takže jsem byl informovaný o tom, že z tréninků jde dobrá energie. Když jsem následně dorazil, cítil jsem, že máme mnohem lepší organizovanost a chuť než v minulém roce.
Teď už se tvoje pozornost přesouvá naplno k NH. Co hráče v dalších týdnech z kondičního hlediska čeká?
Teď se příprava nese hodně v rytmu identifikace slabin jednotlivých hráčů, na kterých se budeme snažit v průběhu sezóny pracovat. Zároveň trénink přechází do specifičtější fáze. Zkracujeme běžecké úseky a ve fitku se věnujeme hodně dynamickým pohybům a plyometrii, tedy zjednodušeně skokům. U některých hráčů už také začínáme s individualizací směrem do sezóny.
Jak se ti zatím líbí skladba letošního týmu a jeho fyzické předpoklady?
Zatím musím říct, že to vypadá nadějně. Musel bych tady rozebrat každého jednotlivého hráče, ale když to obecně rozdělím na skupiny, mladí hráči vypadají, že se budou chtít zlepšovat. Tady musím vyzdvihnout Adama Ivánka, který na sobě pracuje víc a víc. Držím mu palce pro nadcházející sezónu.Z našich veteránů Číž i Palyza vypadají, že vstupují do přípravy solidně připraveni. Věřím, že zachytí začátek sezóny lépe než v minulé sezóně. Ze zahraničních posil vypadá Erik Howlin kondičně neskutečně a například Saša Belikov je prověřené jméno, takže se také nebojím o jeho připravenost.
Příprava před sezónou bývá náročná. Kdy by měl být tým z kondičního hlediska na svém optimu – už na začátku ligy, nebo se forma postupně ladí?
To je hodně těžká otázka. Samozřejmě bychom všichni rádi viděli, že na začátku sezóny jsou všichni stoprocentně připraveni. Otázkou ale je, co to vlastně znamená. Vstupují do toho faktory psychologické, herní, kondiční a mnoho dalších.
My se budeme snažit, abychom do prvního zápasu vstupovali připraveni. Z hlediska kondice máme jasně daný plán, co který týden tematicky dělat, a snad to klapne.
Rozhodně není v plánu dostávat se do optimální formy dlouhé měsíce. Tak si držme palce.
